Dohrávka z podzimu
Týden před začátkem jarní sezóny staršímu týmu zbývalo na domácím hřišti dohrát jedno kolo z podzimu – první zápas proti Kopidlnu a druhý se Železnicí, což byl přímý boj o čelo tabulky. Bohužel nás potkaly kvůli nemocem velké komplikace se složením defenzívy, což hlavně proti Železnici bylo dost nepříjemné. Járu nakonec nemoc do zápasů vůbec nepustila, Patrik nastoupil alespoň do druhého zápasu s tím, že to pomůže odbránit. Na jeho útočné výpady už moc nezbývaly síly a „trochu“ nám to chybělo. Mezery po nemocných staršího týmu zacelily posily z týmu mladšího, který měl volno. Proto si konečně za „Áčko“ zahráli mladší borci z „Béčka“, kteří by si to zasloužili častěji, ale jejich „vytažení“ do „Áčka“ by mladší tým příliš oslabil – jinak hrají vždy oba týmy souběžně.
V prvním zápasu se tým Kopidlna statečně bránil, občas se mu podařilo poškádlit naší obranu, ale ta i v nezvyklém složení pracovala spolehlivě. Ve 4. minutě Čermis vyvezl z pozice pravého beka míč na soupeřovu polovinu, jeho kolmice na Filipa byla sice o něco delší, ale ten využil zaváhání gólmana a otevřel skóre. Uklidnění přinesl až závěr poločasu, kdy na 2:0 „zahrál na housle“ brankáři hostů po sólu Marek a na 3:0 po napadání soupeřovy rozehrávky zvýšil Filip. Na konečných 4:0 upravil po Tomášově přihrávce opět Filip.
Ve druhém zápasu se očekával vyrovnaný boj a to se potvrdilo. Už v osmé minutě vstřelil první branku po napadání hostujících obránců Filip, ale ta bohužel nebyla pro předchozí faul uznána. V 16. minutě jsme se ale už vedení ujali, když se po Patrikově přihrávce prosmýkl mezi dvěma obránci Filip a prostřelil gólmana hostů. A Filip dělal dál železnické obraně velké problémy, těsně před půli vybojoval mezi obránci míč a zvýšil už na 2:0. O přestávce jsme si řekli, že soupeře už k ničemu nepustíme, ale hned z prvního útoku se stalo něco, co jsme nechtěli. Po rohu se nejrychleji zorientoval železnický Červeňák a z těžké pozice nedal Štěpovi šanci – 2:1. Navíc už z prvního poločasu měl zdravotní problémy Filip a musel často střídat (přesto stačil vybojovat a vzápětí „zahodit“ penaltu ). Vedení se nám podařilo udržet až do konce, když střely z větší a střední vzdálenosti Štěpa spolehlivě pochytal a do vyložených šancí jsme už soupeře nepustili. Nebyl to úplně fotbalově krásný zápas (asi i trochu díky „jarnímu terénu“), ale spíš boj nahoru dolů ve svižném tempu. Je dobře, že máme možnost si zahrát zápasy se soupeři, jako je Železnice, kdy si kluci můžou i přes problémy se sestavou a s aktivně a důrazně hrajícím soupeřem dokázat, že zápas dokážou urvat i bojovností a nasazením.
Zápas měl dokonce takový náboj, že jsem po jeho konci zapomněl rozdat hráčům poukázky na párky, a pak jsem je musel sníst sám
Nová Ves – Kopidlno 4:0 (3:0) Filip 3, Marek
Nová Ves – Železnice 2:1 (2:0) Fillip 2