Hrůzostrašný výkon proti Železnici
S žáky Železnice jsme v průběhu zimy a jara sehráli dva vyrovnané zápasy. Tentokrát tomu tak bohužel nebylo. Na prvním poločase ani není co hodnotit. S (ne)zájmem jsme jen sledovali velmi dobrou hru soupeře, nebyli jsme schopní včas obsazovat jejich hráče a ti měli spoustu času na kombinaci. Když už se přeci jen některý z našich hráčů dostal k míči, neměl komu přihrát. Souboje (pokud jsme se do nich vůbec dostali) jsme prohrávali nejen s fyzicky vyspělejšími hráči soupeře (podle dohody nastoupili, stejně jako minule, za Železnici i hráči ročníku 2002), ale i s těmi mladšími (ročník 2005?). Prostě jsme byli úplně mimo, jakoby duchem nepřítomní. Tímto výkonem bychom prohráli s každým týmem naší soutěže. Největší rozdíl mezi námi a soupeřem byl v tom, že hráči Železnice byli v každé chvíli soustředění, na hru okamžitě reagovali. My si naopak nedávali pozor vůbec na nic (obsazování, nabíhání…) a pak už bylo často pozdě. Jedinou nadějí bylo, že už to snad horší být nemůže.
V druhé půli jsme přeci jen začali trochu hrát i my. V některých fázích zápasu jsme dokázali se soupeřem držet krok a vypracovali si i pár šancí. Ale celkově to byl náš suverénně nejhorší zápas v polední době. Možná je dobře, že ta facka přišla už teď, kdy jsme si po nadějných jarních výkonech v turnaji i přípravných zápasech mysleli (zvlášť druhý poločas posledního zápasu byl velmi vydařený), že si z nás každý sedne na zadek a porazí se sám. Takže z hrušky dolů, zase začít makat, v každé chvíli se soustředit na hru, jak pomoci spoluhráči s míčem i při bránění atd…
Výsledek – 0:9
Sestava – všichni mimo Ondry Dědečka